V druhé polovině 20. století se v bývalém Československu rozmáhal trend instalovat zářivkové trubice do všech učeben škol, na pracoviště a do některých domácností. Důvodem byl jejich vysoký výkon, relativně dlouhá životnost, nízké výrobní náklady a snadné pokrytí osvětlované plochy chladným odstínem bílého světla. Tato technologie našla uplatnění i v městské dopravě, nejčastěji ve vozech a ve stanicích pražského metra.
S nástupem LED diodové osvětlovací techniky a prvními LED trubicemi lidé začali zvažovat výměnu stávajícího osvětlení za tyto moderní prvky. Důvodem byly jejich technické parametry a jistá zvýhodnění vůči zastaralé technologii. Nahrával tomu mimo jiné i konstrukčně nevyhovující analogový elektromagnetický předřadník s tlumivkou, rozběhovým kondenzátorem a startérem.
světlo v tunelu

Jaké jsou další výhody diod

Výhody polovodičových svítidel jsou prokazatelné a potvrzené dnes již mnohaletou praxí:
Úspora elektrické energie – ta hraje zásadní roli, neboť jde o velmi efektivní zdroje s nízkým příkonem, kde se úspora projeví až v hodnotách kolem 70 procent.
Počet sepnutí – ten u polovodičů prakticky hraje minimální roli, ve srovnání s kompaktními žárovkami a klasickými zářivkovými trubicemi jde o mnohonásobně vyšší počet.
prázdné nástupiště
Životnost – u nejmodernějších výrobků se jedná o desítky tisíc hodin v provozu, v současné době je již běžným standardem 30 – 50 tisíc hodin, což je u každodenního osmihodinového svícení doba přibližně 13 let.
Blikání – podstatnou nevýhodou a jedním z důvodů k zatracování zářivek s analogovými předřadníky je blikání světla frekvencí 100 x za minutu. Citliví jedinci na tento fakt mohou reagovat zdravotními obtížemi. U moderních elektronických předřadníků běžných trubic je tento fakt eliminován vyšším kmitočtem, ovšem u diodových trubic k žádnému stroboskopickému efektu nedochází.
Hmotnost – celková hmotnost těles včetně trubic je u LED zářivek velice nízká, není zde žádná tlumivka ani obří kondenzátor.

Ohodnoťte příspěvek